Stavebně-historický průzkum

Mapa zachycuje významné současné i zaniklé elektrárny všech typů v českých krajích – Libereckém, Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském, na Vysočině, ve Středočeského kraji, v hlavním městě Praha, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji; v přesnosti vymezující jednotlivé identifikované objekty (bylo-li to možné).

Jedná se o druhou definovanou dílčí etapu obsahového plnění mapy, které v období 2018–2023 mělo za úkol postupně zdokumentovat všechny typy elektráren a souvisejících typů energetických staveb na českém území a poskytnout tak základ pro vyhodnocení daného segmentu průmyslového dědictví z pohledu památkové péče, včetně možných návrhů památkové ochrany.

První dílčí etapa zahrnovala Liberecký a Ústecký kraj s příslušnou částí Středočeského kraje, druhá etapa zahrnuje kraj Pardubický a Královéhradecký. V posledních dvou letech od odevzdání první definované mapy se podařilo rámcově dokončit průzkum zbývajících krajů – Karlovarského, Plzeňského, Jihočeského, Středočeského, hlavního města Prahy a Vysočiny.

Pardubický a Královéhradecký kraj charakterizuje využívání lokálních vodních zdrojů v podhůří – často zde nacházíme mlýny s doplňkovou výrobou elektrické energie (v počtu 27 staveb). Vodní elektrárny v pravém slova smyslu se zde vyskytují jen na Labi a Orlici, v počtu 10 elektráren.

Charakteristickou stavbou pro Trutnovskou uhelnou pánev pak byla moderní tepelná elektrárna Poříčí I. (se svou sesterskou elektrárnou Oslavany). Mezi další velké či větší elektrárny zpracující uhlí můžeme zařadit elektrárnu města Pardubic, městskou elektrárnu Svitavy a elektrárny v Moravské Třebové a Trutnově.

Specifikem obou krajů je také četný výskyt motorových (dieselových) elektráren – Česká Třebová, Heřmanův Městec, Chrudim, Polička, Skuteč, Vysoké Mýto, Nová Paka, Nový Bydžov a Věkoše. V obou krajích bylo zachyceno celkem sedm areálů rozvoden vysokého napětí a deset distribučních trafostanic.

Součástí výzkumu byly – kromě elektráren budovaných za Československé republiky a před ní – stavby vznikající po druhé světové válce až do současnosti: elektrárny Opatovice, Chvaletice a Poříčí II.

Vodní elektrárny budované po druhé světové válce pak reprezentují elektrárny Březhrad a Smiřice. Zvláštním případem je elektrárna Předměřice, která bylo obnovena po havárii spodní stavby.

Celkem se na vymezeném území podařilo lokalizovat 94 energetických staveb. Jen pět z nich je přitom na území Královéhradeckého kraje nemovitou kulturní památkou, na území kraje Pardubického jde o pouhé dvě stavby.

Pro další roky už zbývá jen dohledat cca 30 drobných (mlynářských) elektráren v Jihočeském kraji a 5 dalších elektráren v kraji Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Středočeském.

---

Odkazy

• Mapa „Památky elektrárenství v Čechách – etapa východní Čechy“
• Průvodní informace k mapě
• Příklady objektů:
  • Trafostanice Kfely
  • Trafostanice Horní Dvory