Od dubna 2019 pracuji pro Národní památkový ústav na druhé fázi plošného mapování všech typů historických elektráren v Čechách a jejich zápisu do památkového katalogu NPÚ. Prozatím se mi podařilo prozkoumat oblasti severních Čech a severozápadních Čech, přilehlou část středních Čech a v letošním roce mám před sebou průzkum elektráren západních Čech a severní části Plzeňska (přibližně 80 elektráren).

Za největší pozoruhodnost zatím považuji takřka „intaktně“ dochovaný soubor staveb kadaňských městských elektráren, zahrnující původní vodní elektrárnu Želina, dieselovou elektrárnu Kadaň a nejmladší (bohužel již zbouranou a přehradou Nechranice zatopenou) vodní elektrárnu Lomazice, včetně souboru jejích distribučních trafostanic.

Od listopadu 2018 spolupracuji s Výzkumným centrem průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT na mapování a průzkumech industriálního dědictví Čech (v oblasti historické elektroenergetiky – trafostanice, elektrárny a rozvodné sítě). Moje činnost spočívá především v doplňování registru industriálních památek.

Celkem jsem přispěl více jak 157 trafostanicemi převážně z okresů Chomutov, Karlovy Vary a Mladá Boleslav. Doplnil jsem rovněž několik dalších zajímavých objektů souvisejících s elektrárenstvím – například objekt zaniklé vodní elektrárny Lomazice, zatopený nechranickou přehradou.

Databáze Výzkumného centra průmyslového dědictví je nesmírně užitečným nástrojem pro výzkum industriálního dědictví. Musím ocenit maximální intuitivnost samotného vkládání do registru VCPD, která mi umožňuje poznávat stavby, o nichž jsem doposud neměl ani tušení.

Na 105 % platí, že co je známé, neupadne v zapomnění. U industriálních památek s krátkou „životností“ a vysokým stupněm ohrožení to platí dvojnásob.