Autorský tým pod vedením PhDr. Nikolaje Savického PhD. (ve složení: doc. Jan Vlachý PhD., PhDr. Benjamin Frágner PhD., PhDr. Vojtěch Hájek, PhDr. Jiří Chmelenský a Mgr. Simona Nosková) zpracoval publikaci o průmyslovém dědictví z pohledu kulturních dějin.

Kniha „Pencroffův sen, aneb, Průmyslové dědictví v širších souvislostech“ představuje proces industrializace jako dobrodružství ducha, triumf vynalézavosti, oslavu dovednosti a průmyslové dědictví jako jejich stopy. Mimo jiné přináší odpověď na otázky, proč vydavatelé jízdních řádů dali našemu světu souřadnice času a prostoru, co způsobilo, že dosud stojí Eiffelova věž, symbol Světové výstavy 1899 v Paříži před 110 lety téměř odsouzený k demolici, a jak souvisí malé vodní elektrárny na Jizeře s obrovskou spotřebou munice na bojištích první světové války.

Průmyslové dědictví zůstává výmluvným a nenahraditelným svědectvím o kořenech moderní evropské civilizace, které zasluhuje důkladné studium, všestrannou péči a náležitou podporu.

Pro rok 2018 se připravuje pokračování publikace.

Momentálně opravuji poruchu na vlastní vodárně, která byla postavena v roce 1926 a sloužila celkem bez potíží. Vodovod tlačil vodu do výšky 74 m a dálky 295 m. Ale v noci z 2. na 3. června 2016 došlo k poruše – únavou materiálu praskl úchyt táhla na čepu excentru.

Bylo třeba zastavit kolo, zajistit jej protažením kulatiny a následně se snažit demontovat úchyt táhla. Bohužel se nezdařilo demontovat pouze úchyt, musel jsem tedy vynést k autu celý úchyt včetně táhla a plunžru. Vodárnu přesto stojí za to udržovat – jedná se o poslední provozuschopný vodovod v oblasti Českého Dubu, který je hnaný vodním kolem.